Břetislav
Naším nejznámějším nositelem tohoto jména je knížecí, leč přesto nemanželský syn našeho přemyslovského panovníka Oldřicha a jeho lepé choti Boženy, který se jim narodil někdy kolem roku 1002. Aby si vylepšil svou pozici, neváhal a roku 1021 unesl z kláštera Jitku, dceru Jindřicha ze Schweinfurtu, příbuzného německých králů. Po smrti svého otce jej strýc Jaromír dosadil na český trůn. Břetislav se chopil žezla razantně a jeho sousedé se nestačili divit. Především pak Poláci: dobyl Krakov, a dokonce i tehdejší sídelní hrad Piastovců v Hnězdně (Gniezdno). Z baziliky P. Marie vyzdvihl ostatky druhého pražského biskupa Vojtěcha Slavníkovce. Nad jeho tělem vyhlásil tzv. Břetislavova statuta, soubor pravidel křesťanského života, jakousi sbírku tehdejších zákonů. Jedná se i z našeho pohledu o velice zajímavé pokyny. Tak předně směřovaly tyto články proti mnohoženství a zakazovaly jakýkoliv rozvod. Ten, kdo by se těmito pokyny neřídil, mohl být prodán do otroctví - to patřilo ještě v 11. století mezi opory pražské ekonomiky. Další články byly namířeny proti rozšiřování sítě krčem, zakazovaly práci a provozování trhů v neděli a v platnost vstoupil i příkaz, že se mrtví mohou pohřbívat jenom na hřbitovech. Otázkou však je, jak se dařilo tato nařízení uvádět do života. Vždyť mnohá z nich se nedodržují ani dnes. Výboje, které Břetislav vedl do Polska, se však nelíbily jeho západnímu sousedu Jindřichovi III. A tak se sen o velké říši Břetislavovi nesplnil. Těsně před svou smrtí vyhlásil ještě jedny zákony: tentokrát se týkaly nástupnictví na pražský trůn. Tzv. Břetislavův stařešinský zákon z roku 1054 stanovil pravidlo, že českým knížetem se vždy stane nejstarší Přemyslovec a mladší členové rodu budou držet pod jeho vládou úděly. Zvláštní postavení bylo přitom dáno Moravě. Břetislav zemřel v Chrudimi dne 10. ledna roku 1055 a byl pochován v kostele sv. Víta na Pražském hradě.